Činnost stanice podporují - děkujeme:
 

První pomoc zraněným živočichům
a mláďatům


Člověk svou činností výrazně zasahuje do přírodních procesů a proto jsme neustále svědky zranění ptáků na trasách vysokého napětí, střetů s jedoucími vozidly, otravami, postřeleními, nastraženými pastmi, nárazy do skleněných ploch a drátů.
V následujících řádcích se dozvíte jednoduchý návod kdy poskytnout pomoc má smysl a kdy i dobře mířená pomoc vážně ohrozí pozdější život jedince.

Pomoc člověka nepotřebují:

  • ptačí mláďata (drozdi, kosi, sovy) opouštějící hnízdo jako neletuschopná, mají krátké ocásky a malá křidýlka. Pohybují se v keřích nebo na zemi a rodiče je létají krmit jakmile se ozvou. Pouze pokud se mládě ocitne na chodníku, kde hrozí nebezpečí ze strany dětí, koček atd. vysadíme jej nejlépe zpět do hnízda nebo jeho okolí, na zídku, střechu (ne však dále než 20 metrů). Ptáci nemají čich proto na ně můžeme sahat.
  • labutě většinou nepřimrzají, pouze odpočívají na bezpečném místě. Máme-li pochybnosti- nutno prověřit. Zkuste vyplašit hozenou větvičkou, sněhovou koulí, šiškou.
  • ježci, kteří od poloviny října váží více než 450 gramů anebo v polovině listopadu více než 650 gramů

Mláďata savců, která evidentně nestrádají, nepískají, nekňučí. Pro příklad, zaječí matka navštěvuje mládě pouze 1x za den a to v noci, prvních 10 dnů nechává srna srnečka ležet v mlází či vysoké trávě a navštěvuje jej zejména v noci. Na mláďata savců zásadně nesaháme, matka by je pro cizí pach opustila.

Ve všech ostatních případech je první pomoc žádoucí:

  • mláďata mohou spadnout s hnízdem na zem (mají většinu per na křídlech skrytou v obalech, tělo a hlavu mláděte pokrývá chmýří nebo holá místa kůže)
  • mláďata promoklá a prochladlá, zraněná a napadená např. kočkou
  • Ppáci zapadlí v místech, ze kterých se nedostanou (světlíky, komíny, jímky, sudy, bazény, větrací otvory…)

Mláďata ptáků sami neodchovávejte. Jsou nároční na krmení. Přechodně umístit pod 40-60 W žárovku do např. flanelového hadříku, sena, buničité vaty, toaletního papíru a okamžitě vyhledat pomoc.

Dospělí ptáci potřebují pomoc v případech kdy poskakují po zemi a neletí, nesnaží se uniknout před přiblížením člověka nebo se nekoordinovaně pohybují, padají a převrací se. Léčení je vždy velice složité. Neexistuje obecné pravidlo. Každý stav zasluhuje jiný postup léčby a ošetření. Vyhledejte neprodleně nejbližší záchrannou stanici. Zlomeniny u ptáků srůstají velice rychle, otevřené rány napadají mouchy, končetiny popálené el. Proudem odumírají, nemoci mají prudký průběh.

Mláďata savců se nepokoušejte odchovávat sami doma a vždy uvědomte nejbližší záchrannou stanici nebo v případě zvěře (zajíc, srna, divoká prasata) místně příslušné myslivecké sdružení. Odchov mláďat bývá složitý, musíme použít vhodnou náhražku mateřského mléka. Uměle odchovaná a ochočená mláďata se již nikdy nesmí vypustit zpět do přírody. Zranění dospělí savci patří vždy do rukou odborníků! Bývají při manipulaci nebezpeční (koušou, škrábou, kopou, trkají). Při kontaktu s člověkem hrozí při poranění riziko přenosu nákazy. Pomoc hledejte neprodleně. Vždy hlaste lékaři případy, kdy vás nebo vašeho psa kousl či poškrábal volně žijící savec.

A upozornění na závěr. Neporušujte platné zákony a vyhlášky. Všechny volně žijící druhy živočichů jsou chráněni, tzn. není dovoleno je chytat, zraňovat, chovat v zajetí, usmrcovat nebo prodávat.

Aktuální seznam záchranných stanic v ČR včetně rozsahu činností a územní působnosti najdete na www.mzp.cz/cz/zachranne_stanice

  • Podrobnější rady získáte na centrálním dispečinku ČSOP
    telefon: 774 155 155
    www.zachranazvirat.cz
     
  • Specializované pracoviště pro veverky u Chvaletic
    telefon: 728 986 350 - Kateřina Soukupová
    www.veveratka.cz
     
  • Specializovaná poradna pomoci pro netopýry ČESON
    telefon: 728 984 767
    www.ceson.org
     

První pomoc dravým ptákům

Při nálezu jakéhokoliv živočicha zraněného, nemocného nebo vysíleného je nutno zdůraznit, že jedině péče odborníků dokáže zajistit plné uzdravení a návrat živočicha do přírody. Nesnažte se proto o léčení v amatérských podmínkách. Chcete-li skutečně pomoci, jednejte rychle a uvědomte nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, odbory životního prostředí úřadů, veterinární lékaře nebo třeba městskou policii.

Při manipulaci s dravcem postupujte co nejopatrněji. Dávejte si pozor na ostré drápy a silný zobák. nepoškoďte dravcům ocasní a křídelní pera.

Nejčastější důvod proč se ptáci dostávají do zajetí je úraz a od něho se odvíjející komplikace. Je to např. znemožnění získání či příjem potravy, následné oslabení a v důsledku snížené obranyschopnosti snazší propuknutí infekčních onemocnění nebo parazitóz, vyvolané stresem.


První pomoc u ptáků je obdobná jako v humánním lékařství.

  • Poranění měkkých tkání a střelné rány
    Opatrně očistíme ránu od mechanických nečistot a zakrváceného peří, v letním období od vajíček a larev much, ve střelných poranění bývá často vtažené peří a jiné nečistoty, které je třeba odstranit. Vhodný je výplach rány 2% peroxidem vodíku nebo dezinfekce betadine roztokem. Nikdy neaplikujte zásyp a mast a překryjte ránu gázou a obvazem.
     
  •  Fraktury kostí
    Zlomeniny jsou poměrně nebezpečná poranění. Pták ve snaze uniknout mává i poraněnými končetinami a tím dochází k rotaci a průlomu úlomků do svaloviny a kůží. Hrozí poškození cév, nervů a svalů. Bezpodmínečně nutná je fixace. Zlomeniny křídel se fixují v přirozené poloze leukoplastí k tělu. Na zlomenou nohu je nejlépe upevnit lehkou dlahu, třeba z dřívka a opět přelepit leukoplastí.

Dravce umístěte do dostatečně velké lepenkové krabice s větracími otvory po stranách a umístěte do tiché tmavé a suché místnosti. Na dno rozložte několik vrstev novin. V létě zamezte přístup do místnosti mouchám.

Ostatní stavy otřes mozku, ochrnutí, popáleniny, otravy, nemoci apod. sami nezvládnete a proto ihned hledejte pomoc.

Vyhublé dravé ptáky můžete nakrmit malými syrovými kousky drůbežího, holubího, králičího masa. Nikdy nepodávejte vepřové maso, uzeniny a na přechodnou krátkou dobu není nutná ani voda. Silně vyhublé a zesláblé jedince ( mají většinou zelený průjem ) krmíme opatrně přímo do zobáku vícekrát denně po malých dávkách směsí v poměru 1:1:1 roztoku glukózy, syrového vaječného žloutku a rozetřených jater, případně mletým syrovým masem s příměsí hroznového cukru, roztok glukózy lze nahradit vlažnou coca-colou zbavenou bublinek.

 

Fixace zlomeného křídla

Fixace zlomené nohy

Najdete nás i na FaceBooku

 

 

číslo účtu Záchranné stanice Rajhrad je 17 18 11 406 / 0300 ČSOB
Děkujeme předem za Vaši podporu.

návštěv od 1.10.2005