|
Člověk svou činností výrazně
zasahuje do přirozených přírodních procesů a proto
jsme neustále svědky zranění ptáků na trasách
vysokého napětí, střetů s jedoucími vozidly,
otravami, postřeleními, nástražnými pastmi, nárazy
do skleněných ploch a drátů.
V následujících řádcích se dozvíte jednoduchý návod
kdy poskytnout pomoc má smysl a kdy i dobře mířená
pomoc vážně ohrozí pozdější život jedince.
Pomoc člověka nepotřebují:
-
ptačí mláďata (drozdi, kosi,
sovy) vyvedená z hnízda, ale ještě neletuschopná,
mají krátké ocásky a malá křidýlka. Pohybují se
v keřích nebo na zemi a rodiče je létají krmit,
jakmile se ozvou. Pouze pokud se mládě ocitne na
chodníku, kde hrozí nebezpečí ze strany dětí,
koček, aut atd. vysadíme jej nejlépe zpět do
hnízda nebo jeho okolí, na zídku, výklenek,
římsu, střechu (ne však dále než 20 metrů).
Ptáci nemají čich, proto na ně můžeme sahat.
-
labutě většinou nepřimrzají,
pouze odpočívají na bezpečném místě. Máme-li
pochybnosti- nutno prověřit. Zkuste nalákat na
lákavou potravu (rohlík, zelený salát) nebo
vyplašit hozenou větvičkou, sněhovou koulí,
šiškou.
-
ježci, kteří v září váží více
než 120 gramů, na začátku října váží více než
200 gramů, na konci října více než 350 gramů, na
začátku listopadu více než 500 gramů anebo na
konci listopadu mají hmotnost vyšší než 600
gramů
-
spokojeně tiše ležící a bez
viditelných zranění srnčata, zajíčci, kolouši
Mláďata savců, která evidentně nestrádají,
nepískají, nekňučí. Pro příklad, zaječí matka
navštěvuje mládě pouze 1x za den a to v noci,
prvních 10 dnů nechává srna srnečka ležet v
mlází či vysoké trávě a navštěvuje jej zejména v
noci. Na mláďata savců zásadně nesaháme, matka
by je pro cizí pach opustila.
Ve všech ostatních případech je
první pomoc žádoucí:
-
mláďata mohou spadnout s hnízdem
na zem (mají většinu per na křídlech skrytou v
obalech, tělo a hlavu mláděte pokrývá chmýří
nebo holá místa kůže)
-
mláďata promoklá a prochladlá,
zraněná a napadená např. kočkou
-
Ptáci zapadlí v místech, ze
kterých se nedostanou (světlíky, komíny, jímky,
sudy, bazény, větrací otvory…), zamotaní ve
špagátu, vlasci, se zapíchnutým rybářským háčkem
Mláďata ptáků sami
neodchovávejte. Jsou nároční na krmení. Přechodně
umístit pod 40-60 W žárovku do např. flanelového
hadříku, sena, buničité vaty, toaletního papíru a
okamžitě vyhledat pomoc.
Dospělí ptáci potřebují pomoc v případech, kdy
poskakují po zemi a neletí, nesnaží se uniknout před
přiblížením člověka nebo se nekoordinovaně pohybují,
padají a převrací se. Léčení je vždy velice složité.
Neexistuje obecné pravidlo. Každý stav zasluhuje
jiný postup léčby a ošetření. Vyhledejte neprodleně
nejbližší záchrannou stanici. Zlomeniny u ptáků
srůstají velice rychle, otevřené rány napadají
mouchy, končetiny popálené el. Proudem odumírají,
nemoci mají prudký průběh.
Mláďata savců se nepokoušejte odchovávat sami doma a
vždy uvědomte nejbližší záchrannou stanici nebo v
případě zvěře (zajíc, srna, divoká prasata) místně
příslušné myslivecké sdružení. Odchov mláďat bývá
složitý, musíme použít vhodnou náhražku mateřského
mléka. Uměle odchovaná a ochočená mláďata se již
nikdy nesmí vypustit zpět do přírody. Zranění
dospělí savci patří vždy do rukou odborníků! Bývají
při manipulaci nebezpeční (koušou, škrábou, kopou,
trkají). Při kontaktu s člověkem hrozí při poranění
riziko přenosu nákazy. Pomoc hledejte neprodleně.
Vždy hlaste lékaři případy, kdy vás nebo vašeho psa
kousl či poškrábal volně žijící savec.
A upozornění na závěr. Neporušujte platné zákony a
vyhlášky. Všechny volně žijící druhy živočichů jsou
chráněni, tzn. není dovoleno je chytat, rušit na
hnízdišti, zraňovat, chovat v zajetí, usmrcovat nebo
prodávat.
Aktuální seznam záchranných stanic sdružených v
Národní síti záchranných stanic v ČR podle územní
působnosti najdete na
www.zvirevnouzi.cz
Nebo v databázi povolených
záchranných stanic schválených Ministerstvem
životního prostředí ČR
http://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp
Podrobnější rady získáte na
centrálním dispečinku ČSOP
telefon: 774 155 155,
www.zvirevnouzi.cz
Specializované pracoviště pro veverky u Chvaletic
telefon: 728 986 350 - Kateřina Soukupová,
www.veveratka.cz
Specializovaná poradna pomoci pro netopýry ČESON
telefon: 728 984 767,
www.ceson.org
První pomoc dravým ptákům
Při nálezu jakéhokoliv živočicha zraněného,
nemocného nebo vysíleného je nutno zdůraznit, že
jedině péče odborníků dokáže zajistit plné uzdravení
a návrat živočicha do přírody. Nesnažte se proto o
léčení v amatérských podmínkách. Chcete-li skutečně
pomoci, jednejte rychle a uvědomte nejbližší
záchrannou stanici, zoologickou zahradu, odbory
životního prostředí úřadů, veterinární lékaře nebo
třeba městskou policii.
Při manipulaci s dravcem postupujte co nejopatrněji.
Dávejte si pozor na ostré drápy a silný zobák.
nepoškoďte dravcům ocasní a křídelní pera.
Nejčastější důvod proč se ptáci dostávají do zajetí
je úraz a od něho se odvíjející komplikace. Je to
např. znemožnění získání či příjem potravy, následné
oslabení a v důsledku snížené obranyschopnosti
snazší propuknutí infekčních onemocnění nebo
parazitóz, vyvolané stresem.
První pomoc u ptáků je obdobná jako v humánním
lékařství.
-
Poranění měkkých tkání a
střelné rány
Opatrně očistíme ránu od mechanických
nečistot a zakrváceného peří, v letním období od
vajíček a larev much, ve střelných poranění bývá
často vtažené peří a jiné nečistoty, které je
třeba odstranit. Vhodný je výplach rány 2%
peroxidem vodíku nebo dezinfekce Betadine
roztokem. Nikdy neaplikujte zásyp a mast a
překryjte ránu gázou a obvazem.
-
Fraktury kostí
Zlomeniny jsou poměrně nebezpečná poranění.
Pták ve snaze uniknout mává i poraněnými
končetinami a tím dochází k rotaci a průlomu
úlomků do svaloviny a kůží. Hrozí poškození cév,
nervů a svalů. Bezpodmínečně nutná je fixace.
Zlomeniny křídel se fixují v přirozené poloze
leukoplastí k tělu. Na zlomenou nohu je nejlépe
upevnit lehkou dlahu, třeba z dřívka a opět
přelepit leukoplastí.
Dravce umístěte do dostatečně velké lepenkové
krabice s větracími otvory po stranách a
umístěte do tiché tmavé a suché místnosti. Na
dno rozložte několik vrstev novin. V létě
zamezte přístup do místnosti mouchám.
Ostatní stavy otřes mozku, ochrnutí, popáleniny,
otravy, nemoci apod. sami nezvládnete a proto
ihned hledejte pomoc.
Vyhublé dravé ptáky můžete nakrmit malými
syrovými kousky drůbežího, holubího, králičího
masa. Nikdy nepodávejte vepřové maso, uzeniny a
na přechodnou krátkou dobu není nutná ani voda.
Silně vyhublé a zesláblé jedince (mají většinou
zelený průjem) krmíme opatrně přímo do zobáku
vícekrát denně po malých dávkách směsí v poměru
1:1:1 roztoku glukózy, syrového vaječného
žloutku a rozetřených jater, případně mletým
syrovým masem s příměsí hroznového cukru, roztok
glukózy lze nahradit vlažnou coca-colou zbavenou
bublinek.
|
|
|
