Činnost stanice podporují - děkujeme:
 

Dravci - fotografie a popis

Stručné informace a zajímavosti o druzích, které nám ve stanici již prošly rukama.

DŘEMLÍK TUNDROVÝ
Dřemlík létá prudce, v letu je vynikající akrobat. Dokáže se zavřenými křídly vzlétnout kolmo vzhůru. Samec dřemlíka je nejmenší sokolovitý dravec Evropy. Hnízdí v severní Evropě, Asii a v severní polovině Severní Ameriky. U nás pravidelně, ale nepočetně zimuje v nižších polohách. Specializuje se na malé ptáky do velikosti drozda, které loví pronásledováním, přepadem na zemi a mnohdy také ptáky plaší z úkrytů, aby se jich mohl zmocnit.
samice
JESTŘÁB LESNÍ
V současné době je nejpoužívanějším dravcem používaným v sokolnictví. Jeho kořistí je vše od kosa, holuba, bažanta až do velikostí zajíce. Velice často uloví domácí slepici. Kořisti se zmocní přepadovým útokem na krátkou vzdálenost. Díky pronásledování ze strany myslivců a chovatelů se objevuje a hnízdí jen místy.
 

dospělá samice

mladá samice

roční samec

KÁNĚ LESNÍ
Káně je nejběžnější středně velký dravec. Pro krátké prsty a malé drápy je její kořistí z 95% hraboš polní, neboť větší kořist neudrží. V zimním období při nedostatku hrabošů káně sedí na stromech podél silnic a čekají co silnice vydá. Velkou měrou tím plní funkci zdravotní policie. Na zimu k nám přilétají káně ze severu a budí tak dojem přemnoženosti. Ve skutečnosti u nás hnízdí až o polovinu méně páru než v ostatních státech Evropy.
 

světle zbarvený dospělý jedinec

tmavě zbarvený mladý jedinec

KALOUS UŠATÝ
Spolu s puštíkem obecným je kalous nejběžnější sovou
u nás. S oblibou obsazuje hnízda vran a strak. Zbarvením se nápadně podobá výrovi. Sovy vidí velice dobře i ve dne, ale nenávist denních ptáků jim nedovoluje létat za denního světla. Přes zimu se kalousi soustřeďují do skupinek, kde na stromech je možné spatřit až několik desítek jedinců.
 

dospělý pták

mládě

KRAHUJEC OBECNÝ
Velikostí je sice malý, ale svou odvahou a bojovností předčí jakéhokoliv dravce. Jeho kořistí jsou výhradně ptáci-vrabci, kosi, sýkory a drozdi, které loví jako jestřáb přepadem. Na zimu krahujci zaletují do měst lovit ptáky, kteří se tam ztahují. Sameček je jako u všech dravců menší a to až o třetinu než samička. Má krátká, široká křídla a dlouhý ocásek, kterým dokonale manévruje mezi překážkami.
 

dospělá samice

dospělý samec

mladý samec

KRKAVEC VELKÝ
Řadí se mezi pěvce a je největší z čeledi krkavcovitých. V rozpětí křídel má okolo 120 cm. Potrava je rozmanitá, jsou přizpůsobiví masožravci. Krkavci odchovaní od mláďat jsou v zajetí nesmírně přítulní. Jsou velmi učenlivý a naučí se napodobit překvapivě dobře lidskou řeč. Mohou být však obtížní, protože schovávají klíče, brýle a podobné předměty a ve stáří mohou být agresivní na cizí lidi.
mladý pták
KULÍŠEK NEJMENŠÍ
Kulíšek je nejmenší naší sovičkou a i celého světa. Jeho hmotnost se pohybuje okolo 60 gramů a v rozpětí křídel dosahuje 30 cm. Je velice dravý a uloví hlodavce a ptáky velikosti jako je on sám. Svá hnízda si zakládají v dutinách stromů, nejčastěji po datlech a strakapoudech. Samička je velice čistotná a v dutině pravidelně uklízí. Rozšíření druhu je vázáno na pohraničí lesy vyšších poloh
dospělý jedinec
MOTÁK LUŽNÍ
Je nejmenší ze všech druhů motáků, jeho hmotnost je asi 270 – 370g. Odvodnění luk zdecimovalo početní stavy motáků a v Evropě patří k velmi vážně ohroženým druhům. Hnízda v polích jsou často obětí mechanického kosení. Je přísně tažný, zimuje v tropické Africe. Hlavní potravou jsou drobní savci, vzletná mláďata ptáků a hmyz. Na obloze provádí nápadné akrobatické svatební lety.
 
mladý nevybarvený samec
OSTŘÍŽ LESNÍ
Ostříž je nejrychlejším dravcem ve vodorovném letu. Jeho rychlost se pohybuje okolo 180 km za hodinu. Loví pouze ve vzduchu vlaštovky, jiřičky, ptáky a hmyz. Většinou co uloví škube za letu a v letu také pojídá. Hnízdí vzácně a v současné době je nejohroženějším dravcem u nás.
 

dospělý jedinec

mladý jedinec

POŠTOLKA OBECNÁ
Řadí se mezi nejběžnější druhy dravců. Hnízdí v polních remízcích, na okraji lesů, ale i ve městech na věžích a v truhlících na balkonech paneláků. Kořist představuje hlavně hraboš polní. V žádném případě neuloví vzrostlého holuba. Velice dobře se dá vycvičit a v zajetí se stává přítulnou. Typický je pro ni třepotavý let při, kterém setrvává na obloze na jednom místě.
 

nevzletné mládě

samec

samice

PUŠTÍK OBECNÝ
Spolu s kalousem je naší nejběžnější sovou. Hnízdí v dutinách stromů a v lidských stavbách. Může hnízdit i ve stromech v parcích uprostřed měst. Má neuvěřitelně pestrý jídelníček, nejrůznější hlodavce, ptáky, hmyz pravidelně i žáby a dokonce i ryby. Je velmi univerzálním predátorem, který v noci běžně loví podle sluchu a v lese se orientuje po paměti.

dospělý pták

mládě

RAROH VELKÝ
Řadí se mezi sokolovité dravce. Vyniká vysokou rychlostí v letu a loveckou všestranností. Sokolnicky vedený pták dokáže ulovit volavku, husu a dokonce i desetikilogramového dropa. U nás je velice vzácný, hnízdí v počtu několika málo párů a svým rozšířením, pouze na Moravě, je vázán na sysly. Ohrožen je zejména rušením na hnízdišti, vybíráním mláďat a sloupy elektrického vedení
dospělý pták
SOVA PÁLENÁ
Stalo se jí osudným obývat lidská obydlí. Ve velké míře hynula po pozření přiotrávených myší. Dnes je velice vzácná a obývá jen některá místa dříve obsazená. V posledních letech je snaha vypouštět jedince odchované v zajetí a posílit tak divoké populace. Může reagovat na přemnožení hrabošů ještě druhou snůškou v roce a dvojnásobným počtem vajec. Je u ní typický srdčitý závoj kolem očí. Odborníci ji řadí mezi nejkrásnější sovy na světě.
 

dospělý jedinec

 mládě

SÝC ROUSNÝ
Malá sova s nápadně velkou hlavou a velkýma žlutýma očima. Rozšířen je ve smíšených lesích od středních poloh až do hor. Vcelku běžný, je hojnější než se dříve předpokládalo, stále jsou nalézaná další nová hnízdiště. Loví zpravidla uvnitř lesů a sice z nízko položené pozorovatelny. Jeho kořistí jsou drobní hlodavci a ptáci.
 

dospělý pták

mladí ptáci

SÝČEK OBECNÝ
V minulosti hnízdil ve všech kostelích, stodolách, hřbitovech a parcích. Dnes je tento druh řazen mezi silně ohrožené živočichy a vyskytuje se jen velmi vzácně. Je to drobná sova vážící pouze 150g, proto se jeho kořistí stávají drobnější hlodavci, ptáčci a větší hmyz. Ještě v nedávných dobách se o sýčkovi povídalo, že svým houkáním přivolává smrt.
 
dospělý jedinec
VČELOJED LESNÍ
Své jméno si vysloužil ne zrovna vhodně. V němčině se nazývá vosojed. Jeho potravou je plod vos a blanokřídlého hmyzu, který vyhrabává ze země. Včely nepojídá vůbec. Dále chytá drobné savce, žáby a s oblibou pojídá přezralé dužnaté plody/švestky, hrušky/. Na hnízdě vychovává jen 1 - 2 mláďata. Je přísně tažný, u nás se objevuje od dubna do začátku září. Zimuje v tropické Africe.
 
dospělá samice
VÝR VELKÝ
Je největší sovou v Evropě dosahující hmotnosti až 3 kg a rozpětí křídel až 1,8 metru. Pro svou sílu je schopen ulovit menšího psa, tetřeva i srnče. Součástí jeho jídelníčku jsou velmi často i ježci. Hnízdo bývá na skalách, kamenitých stráních a 1 - 3 vejce samice snáší na holý podklad. Dříve se výr používal pro lov na výrovce k hubení vran, strk a dravců. Tento způsob lovu je již přes 30 let zakázán.  
 

portrét výra

dospělý výr
s ulovenou kořistí

VÝREČEK MALÝ
Je naší nejvzácnější sovou vůbec. V celé republice hnízdí pouze jeden pár na jihovýchodní Moravě. Hlavní potravou je hlavně hmyz, ale také menší hlodavci. Hnízdí v dutinách stromů a může obsadit i vyvěšenou budku. Rozšířen je v teplejších oblastech v sadech, parcích a zahradách. Je přísně tažným druhem zimujícím v rovníkové Africe.
 
dospělý jedinec
MOTÁK POCHOP
Moták si získal své jméno podle jeho způsobu letu, létá pomalým motavým a kymácivým letem. Od káně se dá v letu rozeznat podle držení křídel ve tvaru rozevřeného písmene V. Samec je odlišně zbarven od samice. V ČR se začal masově šířit teprve v polovině 20. století. Na zimu odlétá na jih do teplejších oblastí Evropy nebo až do Afriky. Hnízdo si staví na zemi v porostech rákosu na březích rybníků a močálů nebo také v zemědělské krajině v lánech pšenice nebo ječmene. Staré knihy se o motácích zmiňují, že jsou drzí a podlí.
 

dospělý samec

dospělá samice

MOTÁK PILICH
V letu štíhlý a lehce se vznášející. Samec je světle popelavě šedý, samice je nápadně podobná ostatním samicím motáků. Je rozšířen na slatinách, vřesovištích, bažinách a lesních porostech. V ČR nebýval nikdy hojný a v posledních letech došlo ještě k prudkému poklesu početnosti ze zatím neznámých důvodů. Zimu u nás přečkávají tažní piliši ze severních oblastí. Naší zimují v jižní Evropě.
dospělá samice
SOKOL ŠAHIN
Šahin je nepatrně drobnějším sokolem oproti našemu sokolu stěhovavému. Jeho domovinou je severní Afrika a Asie. Je zde schopen snášet extrémní výkyvy teplot (ve dne horko, v noci chladno). Dá se říci, že je nadšený pro létání, dobře pronásleduje velkou rychlostí a vyznačuje se také akrobatickými schopnostmi. Jeho potravou jsou pouze ptáci, které chytá v letu.
 
 
SOKOL ŠAHIN
Šahin je nepatrně drobnějším sokolem oproti našemu sokolu stěhovavému. Jeho domovinou je severní Afrika a Asie. Je zde schopen snášet extrémní výkyvy teplot (ve dne horko, v noci chladno). Dá se říci, že je nadšený pro létání, dobře pronásleduje velkou rychlostí a vyznačuje se také akrobatickými schopnostmi. Jeho potravou jsou pouze ptáci, které chytá v letu.
 
 
POŠTOLKA RUDONOHÁ
Jedná se drobný druh poštolky, ještě menší než naše poštolka obecná. V dřívějších dobách byla nazývána poštolkou večerní, díky lovu chroustů navečer. Hlavně hmyz je její hlavní potravou, ptáci a hlodavci již méně. V současnosti u nás nehnízdí, ke konci minulého století hnízdilo na Moravě max. 5 párů. Velmi vzácný a tažný druh.
 
 
OREL MOŘSKÝ
Dosahuje hmotnosti až k 10 kg (samice, samci bývají menší) a v rozpětí křídel do 2,5 m. Tímto je největším orlem v Evropě a na světě si údajně drží čtvrtou příčku. Hnízdí a pravidelně zimuje i v ČR, přestože se u nás moře nenalézá. Vyhledávají prostředí v rybničnatých oblastech nebo na březích velkých vodních nádrží. Jeho potravou se stávají ryby do velikosti 6 kg, vodní ptáci a v zimě nalezená uhynulá zvířata. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.
 
 
KÁNĚ HARRISOVA
Domovinou této káně je jih Severní Ameriky, Střední Amerika a sever Jižní Ameriky. U nás a v celé Evropě se poslední dobou těší velkému zájmu sokolníků pro její mimořádně klidnou povahu, rychlý výcvik a lovecké úspěchy. Je jediným druhem dravce žijícím sociálním způsobem, tzn. během roku se drží pohromadě rodiče i s mláďaty. Takto mají mnohem větší šance na úlovek, neboť různé savce si vzájemně nadhání.
 
 
KALOUS PUSTOVKA
V ČR nebývala nikdy hojným druhem, snad jen v letech kdy došlo k povodním, byl zaznamenán častější výskyt. V zimním období nepočetně protahuje. Vyhledává různé podmáčené louky a mokřady. Jako jediná evropská sova si staví vlastní hnízdo a to na zemi. Na rozdíl od kalouse ušatého je pustovka poněkud světlejší, má žlutou duhovku a nemá tak výrazná ouška na hlavě. Občas je aktivní také během dne. Ráda posedává na zemi a nízkých keřích.
 
 
 

Najdete nás i na FaceBooku

 

 

číslo účtu Záchranné stanice Rajhrad je 17 18 11 406 / 0300 ČSOB
Děkujeme předem za Vaši podporu.

návštěv od 1.10.2005