Činnost stanice podporují - děkujeme:
 

Biologická ochrana

Integrovaná ochrana zemědělských kultur před hrabošem polním by měla využívat vedle klasických agrotechnických opatření(včasná podmítka, hluboká orba), především biologických forem s možností chemického zásahu při kritickém vývoji situace.
Biologická ochrana musí být založena především na cílevědomém vytváření základních předpokladů pro existenci vybraných predátorů v zemědělské krajině a na účinné podpoře predátorů při jejich sezónním výskytu v místech ohrožení víceletých pícnin hraboši. Tento způsob regulace výskytu hrabošů bude především preventivního charakteru. Lze však předpokládat, že frekvence nutných chemických zásahů bude nižší a nižší budou i škody způsobené zemědělské výrobě hrabošem polním. Obecně se dá předpokládat, že po vytvoření umělých hnízdních příležitostí se v zájmovém území populační hustota dravců a sov zřetelně zvýší, ale v průběhu dalšího vývoje poklesne a ustálí se přibližně na optimální hladině jak vyplývá ze zákonitostí obousměrné vazby predátora a jeho potravní základny na niž je vázán. Je třeba si uvědomit, že predátor svou potravní základnu nikdy nezničí, tzn., že hraboše nevyhubí. Chceme-li dosáhnout podstatnějšího vlivu predátorů na populace hrabošů, pak nezbývá než podpořit jejich příležitosti k hnízdění (budky, podložky) a lovu (berličky v zimě).


Umělá hnízdiště:
Hlavní pracovní náplní ochránců dravců a sov je výroba, rozmisťování a péče o umělá hnízdiště (především budky a podložky). Nutné je dbát při jejich výrobě na dodržování všech metodických pokynů a tak zabránit zbytečným zdravotním poškozením či úhynům mláďat. Za zvlášť rizikové je třeba považovat umělohmotné kanystrové budky (nežádoucí znečištění, kondenzace par na stěnách, neprodyšné a neporézní prostředí). Při rozmisťování budek v terénu je nezbytné minimalizovat veškerá rizika (přístup kuny, srážky, oslunění apod.). O vyvěšené budky je nutné se starat (vyměňovat výstelku, kontrolovat upevnění a zamezit pádům, ochranu dolní hrany vletového otvoru či kvalitu povrchového nátěru).

Dřevěné budky - metodické pokyny:

  • rozmísťování v krajině věšíme na vzrostlé stromy, tedy ve větrolamech, skupinách stromů, na osamocených stromech, remízkách, polních lesících, v okrajích lesů. v nouzi je možné instalovat různé sloupy na umístění budky.
  • výškové umístění alespoň 6 m vysoko, lépe 8 m, ve větrolamech můžeme budky rozmístit třeba jen 100 – 150 metrů od sebe
  • vletové otvory je vhodné směřovat na jih až východ a pozičně umístit tak aby bylo maximálně ztíženo přeskočení kuny z nejbližších větví a aby ptákům byl umožněn snadný volný přílet a odlet a dobrý daleký a přehledný rozhled do okolí
  • je žádoucí budky instalovat v určitém předklonu, aby dovnitř nepronikal déšť
  • brát ohled, aby byla budka nenápadná
  • upevnění je možné přibít prostřednictvím závěsné latě na zadní straně budky, pomocí
    plechových závěsů nebo drátěných ok připevněných rovněž k zadní stěně
  • materiál pro výstelku jednotlivě nebo ve směsích hrabanky, rašeliny, hrubých hoblin
    troudu, větviček, sena nebo slámy
     
Hnízdní budka pro poštolku obecnou a kalouse ušatého
  • půdorys 30 x 30 až 50 cm a výška 30 cm s tím, že vletový otvor je tvořen celou horní polovinou čelní stěny (30 x 15 cm), případně je umístěn v jednom z horních rohů přední stěny (15 x 15)
  • poštolky obecně upřednostňují výše vyvěšené a nápadné s dostatečným rozhledem
  • kalousi naproti tomu obsazují více ukrytá a níže umístěná hnízdiště s úkrytovými možnostmi (křoviny, husté zavětvení stromů) v blízkosti
  • budku pro poštolku můžeme umístit i na budovách alespoň od 8 – 10 metrů (na věžích, komínech, v oknech, na římse, pod okapy, do různých výklenků apod.)


 

Hnízdní budka pro sovu pálenou

  • velikost 700 – 1000 x 500 – 700 a výška 500 mm
  • sova pálená nachází v lidských stavbách jediná vhodná místa k hnízdění (jinde nehnízdí)
  • budky umísťujeme do nejrůznějších objektů a budov (kostelů, zvonic, kravínů, stodol, plechových ocelokolen apod.)
  • budky dáváme vždy dovnitř objektu do tmavých prostorů, sovy rády prolézají a schovávají se
  • dodržujeme bezpečnou vzdálenost s ohledem na možnost přeskočení kuny do vletového otvoru (min. 3 metry od nejbližší možné odrazové plochy)
  • sova je velmi náchylná na časté vyrušování


 

Hnízdní budka pro sýčka obecného

  • budky pro sýčka lze umisťovat jak v budovách, tak i na stromech a kůlech
  • budky na stromech můžeme umísťovat na všechny vhodné stromy (zejména na ovocné v sadech, v alejích), žádoucí je okolní nízký travnatý porost a blízkost tekoucí vody, budky stačí umísťovat i jen 3 – 5 m vysoko, vlet nemusí být namířen do volného prostoru a expozice ke světovým stranám není rozhodující
  • budky v budovách umísťujeme do nejrůznějších zemědělských objektů většinou zvenčí na zeď pod střechy a okapy, jindy do oken a okýnek nebo dovnitř budov na trám nebo vnitřní stěnu
  • dodržet bezpečnostní vzdálenost s ohledem na možnost přeskočení kuny do vletového otvoru (min. 3 m od nejbližší možné odrazové plochy)

Hnízdní budka pro puštíka obecného

  • puštík hnízdí jak v lidských stavbách tak i v otevřené krajině
  • nevyvěšovat budky pro puštíka v místech, kde jsou již rozmístěny budky pro sýčka
  • puštík nepatří mezi druhy ohrožené, v současné době je nejlépe zajištěn (přizpůsobivost, vysoká početnost) a proto není nutná podpora hnízdících puštíků
  • velikost budky min. 30 x 30 a výška 45 – 60 cm, s vletovým otvorem průměru 100 – 140 mm


Hnízdní podložky - metodické pokyny:

Hnízdní podložky v krajině umísťujeme především na vzrostlé stromy do maximálně dostupných výšek ve větrolamech, břehových porostech, remízkách, polních lesících apod.

  • podložky umísťujeme výše než budky, alespoň 8 – 10 m nad zemí, obecně platí co nejvýše
  • na vhodných málo navštěvovaných místech lze podložky pro kalouse umístit i jen několik metrů nad zemí do hustých a bohatých porostů keřů
  • pozičně je třeba podložku umístit tak, aby byla umožněna dobrá možnost volného a snadného příletu a aby byl ptákům umožněn daleký a přehledný rozhled do okolí (to platí především pro dravce, kalous obsadí i dosti skrytá místa)
  • podložka by měla být na straně maximálně nenápadná
  • nutné dbát na to, aby v době hnízdění byly podložky kryty olistěním před sluncem, deštěm a větrem
  • podložky umísťujeme do korun stromů, kde se rozdvojují silnější větve, na větších keřích (především pro kalouse) umísťujeme podložky do přeslenů silnějších větví, u nichž vyřízneme svislé středové větve
  • při upevňování podložek věnujeme maximální pozornost důkladnému přidrátování rámu podložky k větvím, abychom se vyhnuli případným katastrofám a pády

Hnízdní podložky je možné vyrábět od zhruba 30 cm až do 40 – 50 cm. A při výrobě bychom měli dbát na to, abychom ptákům nabízeli již jakási hotová hnízda včetně výstelky. Kvalitně připravené podložky na rozdíl od budek vyžadují jen minimum údržby a ptáci raději obsadí či upraví podložky vskutku kvalitní a nepochybně i raději větší než menší.


 

Berličky

Berličky se rozmísťují do porostů jetelovin a trav po posledním mechanizovaném zásahu pro usnadnění lovu dravců a sov v podzimním, zimním a předjarním obdobím. Velké plochy polí bez možnosti usednutí, odpočinku a rozhledu ztěžují dravcům a sovám lov, znamenají vysilující létání, oddech daleko od lovišť, případně je nutí k pěšímu lovu. Berličky slouží jako stanoviště a skýtají jakýsi rozhled. Jde o různé dřevěné tyče, železné trubky o výšce 1 – 2,5 m zaražených do země, na horním konci s dřevěným bidýlkem o délce 30 cm a průměru 2 cm. Vzdálenost jednotlivých berliček volíme podle hustoty výskytu hraboše na pozemku (asi 50 – 150 metrů)

Najdete nás i na FaceBooku

 

 

číslo účtu Záchranné stanice Rajhrad je 17 18 11 406 / 0300 ČSOB
Děkujeme předem za Vaši podporu.

návštěv od 1.10.2005